CL6
  Uživatel : nepřihlášený
 
CB klub Česká Lípa
ODKUD KAM Vzdálenost (km): Azimut:
číslo článku :
NĚCO ZDARMA
PRO TVOJE STRÁNKY

Do akce Koštice 2017 zbývá

Ve čtvrtek 28.9 je státní svátek, akce trvá až do neděle, největší nápor se očekává jako vždy v sobotu (30.9).

Přihlášení na některé
akce klubu

Vítejte na www.CBDX.cz

Banka deníků
On-line přehled deníků

Poznačte si v kalendáři
Info o akcích můžete i sami vkládat

Pojedete na portejbl ?
Tak o tom dejte vědět !

Prodám - Koupím - Vyměním
Burza, sami si můžete vkládat inzeráty - ty jsou pak rozesílány emailem všem odběratelům

CB kluby, odkazy
Chybí zde Váš CB klub, expedice a pod ? Doplňte si ji ...

Začínáme na CB

Náš CB klub Česká Lípa

Klubové záležitosti
Činnost klubu
Expedice Borůvka
Download souborů
Plánujeme ...
Zúčastnili jsme se
Napsali nám
Diskusní fórum
Lokátorová mapa světa

Soutěž
LETNÍ POLNÍ DEN 2017

VÝSLEDKOVÁ LISTINA LPD 2017
Propozice soutěže LPD 2017
Historie LPD v datech
Články o soutěži LPD
Diskusní fórum věnované soutěži LPD
Program Deník LPD.EXE

Česká CB Liga 2016/2017

Tabulky pořadí 2017/2018
Tabulky pořadí 2016/2017
Tabulky pořadí 2015/2016
Tabulky pořadí 2014/2015
Tabulky pořadí 2013
Tabulky pořadí 2012
Tabulky pořadí 2011
Tabulky pořadí 2010
Tabulky pořadí 2009
Články - CB Liga
Propozice CB liga
DISKUSE - CB Liga
Historie CB ligy

Eter bez hranic

Přihláška EBH
Přehled přihlášených
Propozice - EBH
Články - Eter bez hranic

Expedice VIKING 2016

Expedice VIKING 2016
Přehled SMS zpráv

archiv :
Články expedice IBERIA 2014
Články expedice BALKÁN 2012

Programy ke stažení

Lokátorová mapa
Deník LPD.EXE
Deník pro LPD (WORD)

Přehledy

Seznam všech ČLÁNKŮ
Autoři článků
Seznam všech ANKET
Seznam všech DISKUSÍ

Právě tento Web čte 14 lidí.

Z toho privilegovaných uživatelů : 2

Jak získat vyšší privilegia ? Vyplň formulář a je to.

Co tím získáš ?
Budeš si moci libovolně kdykoliv měnit některá nastavení, která jsou anonymním uživatelům nedostupná včetně možnosti vkládat svoje komentáře a příspěvky ke článkům ...

Ověř svoji volačku :
Ověř lokátor místa :
ověřte si doménu:
Předpověď počasí z
www.meteopress.cz




Hledej na Seznamu v našich stránkách :
 http://www.CBDX.cz  > Zúčastnili jsme se  > Výběr kóty.
   Verze pro TISK  /   Poslat upozornění na článek komu :     od koho :  

 

Výběr kóty
30.7.2005 06:55:40  - Tomáš Roudnice CL-31 - Zúčastnili jsme se
V souvislosti s mými populárně-naučnými články ohledně portejblování předkládám další díl, který lze nazvat výběr a rekognoskace místa.
                                                                                                                                                                                                 
Výběr kóty je v zásadě ovlivněn cílem se kterým na portejbl jedeme. Jak jsem již někde uvedl, pokud budeme chtít co nejvíce spojení bez ohledu na délku, pojedeme někam do středu republiky. Stačí nám na to Říp, Vysoká u Kutné Hory, Žďárské Vrchy. Pokuď se nám jedná o kvalitu spojení, tedy délku, musíme si vybrat něco z pohraničních horstev. Krušné Hory, Šumava, Beskydy, Bílé Karpaty. Pochopitelně, že v těchto lokalitách již někdo vysílal a tak jsou vhodná místa vesměs velmi dobře známa. Vezmeme-li za příklad Bílé Karpaty, jde třeba o Mikulčin Vrch, Šibenický Vrch, Velkou Javořinu. Z Javořiny je třeba Klínovec za 382 km, Krásenský Vrch za 381 km. Významné kopce na Šumavě jsou v rozmezí 300-330 km. Obdobně to platí z druhé strany. Ale tady si musíme uvědomit jednu skutečnost, že vesměs je západ více obsazen než východ. To znamená, že v Krušných Horách a na Šumavě je dohromady třeba 5 expedic, kdežto na východní straně třeba jen dvě. Je sice pravda, že na východní straně se mohou objevit i expedice na Slovensku, zkušenosti však ukazují, že ač jsou v Čechách R4, sami akosi nepočujů.

Tedy v tomto případě preferovat směr východ-západ a vyrazit na Karpaty. S Beskydy bývají totiž potíže na severu Čech, kvůli Jeseníkům a Orlickým Horám.

V případě závodního startu jako je třeba RKL Contest nebo LPD se musí výběr kóty ještě konzultovat s reglementem konkrétní soutěže. Třeba u RKL Contestu v podstatě nerozhodují kilometry, takže není nutno jezdit nějak daleko. Navíc drtivá většina soutěžních stanic je někde na severu a mnohdy ne na nejvyšších kopcích. Podíváme-li se na letošní rozmístění stanic při RKL Contestu, tedy podle mého deníku, bylo rozmístění stanic, včetně kontrolních, následovné:

 
tabulka2.jpg: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
A je hned jasné, že je třeba zvolit opravdu střed, třeba Krtinu, abychom dosáhli na kontrolky a je vystaráno.
 
LPD je jiný případ, tady rozhodují kilometry a navíc jsou soutěžící poměrně stejnoměrně rozlezlí po celé republice. Místa kontrolních stanic jsou předem známa. Takže taktika je jednoduchá – najít místo, které dá v součtu nejvíce kilometrů na kontrolní stanice. To je ale opět uprostřed republiky a tudíž nedá kilometry na soutěžní stanice. Musíme tedy volit kompromis, který zaručí i kilometry. Šup tedy do pohraničních hor. Jenže ve třech z těchto horstev je kontrolní stanice. Tudíž se nejlépe jeví Beskydy, protože Klínovec i Huťská Hora jsou reálné i přes slušné vzdálenosti. Ale třeba JO70 by byl problémový, hlavně v severní části, kde jsou Krkonoše, Jizerky a Lužícké Hory.
Pohled do starších výsledkových listin říká, že by v této situaci byly vhodné Jeseníky. Poslední dobou se tam dělaly slušné výsledky. A podle všech příznaků to vypadá, že opravdu letos bude v Jeseníkách za každým keřem anténa. To zas nahrává spekulaci, že by bylo vhodné zaparkovat v Krušných Horách nebo na Šumavě a oželet holt kilometry na tu místní kontrolku. Protože pokud bude v Jeseníkách pět stanic, je to třeba z Pancíře 5x300 km. Kontrolka na Javořině dá taky slušných 320 km.

Při účasti ve Svatojánské stovce, kdy se započítávají pouze spojení nad 100 km, je dobré vyrazit na vysoký kopec, vzdálený více jak 100 km od Prahy. To je třeba v Krušnejch Klínovec, Plešivec nebo i Měděnec. Na Šumavě a v Orličkách vlastně všechny kopce. Protože pokud se do Prahy dovoláte, je to vždy do zápisu. A třeba z Klínovce síbíčkářsky silný sever čtverce JO70 je taky přes 100 km.

Když si vyhlédnete místo na vysílání je dobré si zjistit, kdo je vlastníkem nebo kdo to má v užívání a s ním dojednat náležitosti ohledně portejblování. Osobně mám s vyjednáváním se správci lesů vesměs velmi kladné zkušenosti. Vyhodili mě jen jednou, když jsem měl vyjednaný Mezihořský Vrch. Mezitím tam začali troubit jeleni. Tak mě správce poslal o 100 metrů níže a skoro 2 km dál. No a byl to zatím nejúspěšnější portejbl – 300 spojení s průměrem přes 106 km. Obdobně to funguje s různými Správami CHKO a podobně. Pokud jste ve vzdálenosti menší jak 8 km od hranic, je dobré se domluvit s Cizineckou a pohraniční policií ČR. Vyvarujete se nepříjemných leknutí, když vám k ránu zaťukají na okno auta. V mém případě i leknutí příslušníků, když narazí na zabezpečovací systém. A že je potřeba ukazuje případ z Huťské Hory. Pochopitelně, že toto se nevztahuje na taková exponovaná místa jako Klínovec či Bouřňák.

Poslední dobou jsem byl na několika místech, která byla dost vzdálená a zajímavá, a tak jsem se naučil proštrachat mapy a Net za účelem získání informací o kopci a okolí. Poskytlo mě to dost zábavy a zejména poučení. Takže teď volím třeba pozdější návrat a rozhlédnu se po okolí. Příkladně 14.5. jsem při EBH byl ve Slavkovském Lese, u penzionu Nimrod, JO60IA ve výšce cca 770 metrů. Tenhle výlet byl vyloženě průzkumný za účelem zkoumání vhodného místa na LPD. Takže výsledek v EBH bude úměrný tomu, že jsem se věnoval trochu jiným věcem. Mimochodem, ve Slavkovském Lese je pár pěkných kopců, jsou tu však trochu problémy s ochranáři. Když jsem se tam ale rozhlédl, ani jsem se nedivil. Je tam nádherně. Mimo to je tam dost přístupných míst, odkud to slušně chodí. Musíte ale pozorně posoudit ve které zóně CHKO jste, někde se v podstatě nesmí být přes noc.
Po skončení EBH jsem se vydal trochu prozkoumat místo uvažovaného vysílání při LPD. A ve vsi Vysoká jsem narazil na nádherně upravenou ruinu kostela. Takže jsem tam na chvíli zabrzdit a udělal pár snímků.


 
PICT01.JPG: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
 
PICT02.JPG: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
 
PICT03.JPG: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
 
PICT04.JPG: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
 

No a protože máme před sebou LPD, tak názorný příklad jak vybrat kopeček na LPD.
Zase musíme udělat několik kompromisů – co chceme a co je možné. Takže - mě nejvíce lákají dlouhá spojení, tudíž výběr je podřízen tomuto aspektu. Našel jsem několik zajímavých míst, ale vesměs nesplňovala druhou podmínku, že to musí být dál na Slovensko než z Klínovce. Až jsem padl na místo splňující tyto požadavky. Opět jsem musel poněkud povolit v nárocích, protože tam není ani hospoda, ani 230V. Ale na Javořinu a Povážský Inovec to je o 12 km dál než z Klínovce, na Martinské Hole o 18 km.
Takže rozhodnuto a teď zjistit nějaké podrobnosti komu to patří, jak se tam dostat a podobně.
Souběžně vlézt do archivu a porovnat s minulými ročníky. Tady pak nastupuje už jen matematika. Rozhodující jsou kontrolní stanice. Součet vzdáleností na kontrolky mě vloni dělal 836 km. Letos to vychází na 879 km, tudíž do plusu. Otázka je jen je udělat – na Javořinu to mám 394 km! Poznámka související – ze Řípu daj kontrolní stanice jen 746 km. Další oblastí pátrání a výpočtů je rozmístění soutěžních stanic. Následující tabulka nám ukazuje v jakých velkých čtvercích byli soutěžící v loňském LPD. Když se na to podívám, hned mě napadne udělat další tabulku, kde si vyznačím na kterých vydělám nebo prodělám v kilometrech tím, že se přestěhuji z JO60TP do JN69DX. Pro lepší přehled jsem to tam ale už zakomponoval.

 
tabulka3.jpg: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
 
No a je vidět, že se hodně km vydělá na JO70, vychází to na skoro 100 km/spoj. Na JN 88, 89, 98 a 99 se vydělá zhruba 30-50 km na spojení. JN 69, 78 dávají v průměru mínus 70 km. Ostatní jsou v pohodě skoro na svém. To je ale za předpokladu, že je všechny udělám! Což nemusí být pravda. Otázka je jakej ten novej kopec bude. Strašej tam ty antény od radia a TV. Mimochodem, od roku 2001 jsem tam měl jen jedno spojení ze Řípu na 133 km. Mám dojem, že naproti měl ručku. Takže není ani porovnání, jak to odtamtuď lítá. Je to sice dost vysoko, ale blízko hranic a znáte co za nima uměj. Jak jsem uvedl výše, očekávám, že v JO80 bude více stanic než loni, tím by měl být vejvar větší! O to lépe neboť JO80 dává o 90 km více než z Krušnejch. V podstatě mám spočítány i nejlepší a nejhorší varianty výsledků. Skeptici tvrdí, že se to nedá spočítat, protože neznám stanoviště soutěžních stanic. Ale to máte jako s odhady úrody. Je to holt pudový – buďto to pude nebo to nepude! Pravdou je, že vloni jsem se do svých odhadů bodového zisku skoro trefil a nakonec vlastně i do umístění.

Povolení přišlo obratem, tak prolistovat Net, abych věděl kam vlastně jedu.

Dále tedy předkládám pár „vejcuců“ z Netu, týkajících se oblasti soutěžního QTH při LPD. Je to tak zajímavá a dříve tak utajovaná oblast, že např. pracovník z radarové věže nevěděl o přítomnosti uranového dolu, který byl necelé 4 km vzdálen. Informace pocházejí vesměs z turistických serverů.

 
MITTELPUNK EVROPAS
 
PICT05.jpg: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
 
Tak tohle je patník označující střed Evropy, jak vidíte je tam od roku 1865. Vedle je stůl s mapou. Oba snímky jsou převzaté, tudíž neručím za kvalitu. Přece tam nepoběžím to vyfotit, je to až ve vedlejším lokátoru JN69FX a od místa vysílání to je celých 950 metrů! Nota bene, když tu hospodu zrušili v roce 1948, jak se dozvíte dále. Takže to je pozdrav do Lovečkovic, Jardo, tohle je střed Evropy a ne u vás na návsi před hospodou!
49°57´47.33´´, 12°29´28.00´´
PICT06.jpg: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
 
TILLENBERGHAUS, Alpenvereins Schutzhaus auf dem Tillenberg
 
Chata postavena v roce 1926, od roku 1945 v národní správě KČT, zničena zřejmě po roce 1948, kdy se stala součástí hraničního pásma (stála na západním svahu Dyleně prakticky na hranici s Německem v nadmořské výšce 812 m).
Sakra, ta chata by se teď hodila, i když byla na špatné straně kopce – pozn. autora.

 
RADIO EGRENSIS
 
PICT07.jpg: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
Kóta Dyleň se nachází téměř až u hranic s Německem. Najdeme tu několik opuštěných vojenských objektů, jeden z nich teď slouží pro rozhlasové vysílání a retranslaci mikrovlnných tras. Vysílač tu má také TV Prima. Věž sloužila vojenským účelům jako radarová stanice. Zvláštností této věže bylo, že celá stavba byla provedena bez jediného kousku železa a trámy jsou spojeny šrouby ze silikonu. Podobně jako Poledník v okr. Klatovy sloužilo zařízení k radiovému průzkumu nepřítele a byl to útvar podřízený zpravodajské správě GŠ ČSLA. Takže ani ve Vojenském ústředním archivu není o tomto místě zmínky. Věž je obehnána ploty a je hlídána třemi vlčáky a stálou službou.
Na místo je možné dojít pouze pěšky nebo na kolech. Kecaj – pozn. autora. Bohužel tu nenajdeme ani přístupnou rozhlednu, ani restaurační zařízení. Nekecaj – pozn. autora. Vlastníkem pozemku je přímo majitel Radia Egrensis. Vždy poslední květnový víkend se tu koná něco jako den otevřených dveří a bývá údajně přístupná i věž.

 
tabulka1.jpg: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
 
LOHHÄUSER – zaniklá vesnice na česko – bavorské hranici.
 
Lohhäuser, Lochhäuser, Lohhäusel, Slatina a úplně poprvé se obec jmenovala Finkenschlag (Pěnkavčí zpěv).
Vesnice ležela v nadmořské výšce kolem 690 metrů, asi 13 kilometrů západně od Mariánských Lázní, 4 km JJV od Dyleně, přímo na hranici s Bavorskem. Širokým údolím, které je obklopeno lesy, protéká potok. Jeho názvy jsou různé – například: Hamerský, Mlýnský, Plánský, Lohbach, Lochhäuserbach apod. Pramení pod vrcholkem Dyleň, protéká přes obec do Německa, do Mähringu a odtud přes německý Nový mlýn (Neumühle) a hájenku Treppenstein zpět do Čech. Německým územím protéká v délce asi 6 kilometrů.
První známý název obce vzniklé počátkem 18. století byl FINKENSCHLAG. Název se uváděl až do roku 1792 ve farní kronice Tachovských Tří Seker. Následoval název LOHHÄUSEL, ale používalo se také LOCHHÄUSEL. Další varianta byla LOHHÄUSER, stala se úředním názvem a používala až do roku 1947, kdy byl název Lohhäuser nahrazen českým názvem SLATINA. Tento název nebyl prakticky nikdy použit, protože brzy nato byla ves, ležící přímo na hranici, srovnána se zemí. Jenom na pozdějších vojenských a lesnických mapách se název Slatina objevuje. Poloha obce na samé hranici vylučovala zvláště po roce 1948 trvalé osídlení.
Lesní práce byla na počátku osídlení hlavním způsobem obživy. Panství Windischgrätze mělo v obci panskou pilu s hospodou, mlýn a huť na výrobu skleněných perel a knoflíků. Pila, mlýn a hospoda přešla v roce 1838 do majetku Lanzendorferů, kteří mlýn využívali kromě mletí a pořezu dřeva i pro přípravu skleněné hmoty. Ta se pak dodávala do sklárny ke konečnému zpracování. Zde se vyráběly barevné skleněné korálky, prsteny, ale i černé lávové knoflíky a perličky. Předtavená hmota se zde zpracovávala už při poněkud nižších teplotách – od 600 do 900 stupňů Celsia a z nalezených vzorků zjišťujeme, že jde o poměrně širokou škálu barev. Huť vyráběla nejprve černé skleněné knoflíky, při čemž se používalo lávy dovážené z Komorní Hůrky u Františkových Lázní a snad také blízkého Chebského vršku (Egerbühl) u Staré Vody.

Počátkem 50. let 20. století byl 1,5 kilometru severozápadně od vsi zřízen první pohraniční útvar zrušený po roce 1962. Zachoval se zde pomístní název „Starý útvar“. Asi 100 metrů jihovýchodně přes cestu od Starého útvaru najdeme v lese základy lovecké chaty. Chata sloužila v době 2. světové války jako lovecké a rekreační místo jakémusi fašistickému pohlavárovi, údajně prý Göringovi. Zhruba 60 metrů jihovýchodně od chaty je staré jezírko, do kterého se z mokřadů stahují drobné stružky vody z celého blízkého okolí. Zachovala se i dřevěná přívodní roura. Voda jezírka se původně využívala k propírání zlatonosné rudniny těžené v okolí.
Současně se vznikem šachty byl zrušen tzv. „Starý útvar“ a nahrazen útvarem novým, východně od bývalé vsi, na příjezdové cestě od Tachovské Hutě, po které se přiváželi na šachtu horníci. Autobus který je vozil skrz „Nový útvar“, byl vždycky podroben důkladné prohlídce, včetně kontroly horníků a jejich dokladů.

 
Mapa1.jpg: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
 
URANOVÉ LOŽISKO DYLEŇ
 
Historie dobývání uranových rud spadá převážně do období druhé poloviny 20. století, i když v revíru cech sv. Víta se pracovalo již dříve. Průzkumné práce probíhaly převážně v šedesátých a sedmdesátých letech na lokalitách: Dolní Žandov, Brtná, Stará Voda, Kladská, sv. Anna a Hlinné. Práce však přinesly negativní nebo nerentabilní výsledky, bohaté uranové zrudnění bylo ověřeno na lokalitách Dyleň, Vítkov a Zadní Chodov. Tato ložiska byla předána těžebnímu podniku Uranové Doly Západní Čechy.
Uranové ložisko Dyleň bylo objeveno automobilovým gamaprofilováním v roce 1964. Na hlavní rudní čočce byl založen povrchový lom a nedaleko něj šachta č. 73, která byla později nazvána jáma D I. V hloubce 69,6m. pod povrchem bylo vyraženo průzkumové 1. patro. Tyto práce provedl geologický průzkum uranového průmyslu Příbram. 1.5.1966 bylo ložisko předáno těžebnímu podniku Uranové Doly Západní Čechy.
Pro malý plošný rozsah ložiska uranové rudy bylo třeba jámu D – I rovnoměrně prohlubovat a nakonec pro nadměrný přítok vody byla ražba na 8. patře zastavena (roku 1970). Současně bylo zahájeno hloubení na jámě D – II o profilu 13,5 m2, kde bylo dosaženo takové hloubky, že bylo nutno v roce 1980 přistoupit k rekonstrukci těžního zařízení a hlavně odvodňovacího systému vzhledem k mimořádně vysokým přítokům důlních vod. V roce 1990 byla důlní činnost, kvůli politické změně po listopadu 1989, zastavena a důl zrušen. Dnes je místo osázeno smrky, budovy zbořeny, vše uklizeno. Zůstala tu pouze ohromná halda hlušiny, ale i ta se pomalu odváží a likviduje.
Důl byl otevřen jámou D-I o hloubce 1003,7m. a jámou D-II. hlubokou 1258,4m. Rozfáráno bylo 18 pater, z nichž nejspodnější 22. patro bylo v hloubce1226,0m. Nejrozfáranější bylo páté patro v hloubce 264m. Ložisko je zde prozkoumáno do délky 1450m. a šířky 1260m.
Celkem bylo při dobývacích pracích vylomeno 421 592 metrů krychlových horniny. Bylo vytěženo 786 706 tun rudniny, která při obsahu 0,140% poskytla 1 121,0 tun kovu.
V době provozu důl zaměstnával cca 100-150 lidí. Dobývání bylo ukončeno k 31.8.1991.

To je zatím vše, další po návratu.
Takže:
Tady CL 31, JN69GX, Dyleň, 940 m n. m.



© Tomáš mobil Roudnice CL 31

2191 x shlédnut článek : http://www.cbdx.cz/clanek1053-vyber-koty.htm
Vaše diskuse, připomínky, náměty, návrhy, myšlenky k článku - prostě cokoliv Vás napadne ...

Věc Datum a čas  Autor
 | Výběr kóty Cvrček Budatín 1.8.2005 16:31:16
 | Výběr kóty a stanice ze Slovenska Cvrček Budatín 1.8.2005 16:13:29
 | Výběr kóty Martin Zatec 30.7.2005 12:08:56
 | Výběr kóty JORDÁN Nový Jičín 30.7.2005 09:48:11
 » Re:Výběr kóty Lucifer Mělník 30.7.2005 10:32:17
 »» Re:Re:Výběr kóty Tomáš mobil Roudnice 31.7.2005 22:12:15
 | Výběr kóty Venca Chotěšov 30.7.2005 07:43:36
 » Re:Výběr kóty Venca Chotěšov 30.7.2005 10:44:07

 
1 2 3 4 5 Známka 1,9 známkovalo 7
                                                                                                                                                                 

RSS CB klub Česká Lípa - optimalizováno pro Internet Explorer 4.x , Netscape 4.7 a vyšší .
.