Podzim nám klepe pomalu na vrátka a čas hojných portejblíku se nám pomalu uzavírá. Proto byla poslední letošní PMR štafeta naplánována ještě na období babího léta. Konkrétně jsem ji startoval v sobotu 10.září po 21. hodině z Jizerských hor. Pomerančovým éterem se tak opět rozlétly výzvy s přáním úspěšného letu a návratu další česko-slovenské štafety. Prozatímní rekordní účast a solidní rozprostření posádek slibovala úspěšnou akci, ale ani tentokrát to tak uhlazené nebylo! Takové to koření nebývá na škodu a bylo alespoň vzrůšo...

Já jsem si naplánoval otestovat nový kopeček na kterém jsem byl zatím jen se síbíčkem. Zakotvil jsem na Smědavské hoře (1084m JO70OU) kde bývá většinou liduprázdno. Na vrcholu kam nevede žádná značená stezka byl opravdu klídek. Naopak cesty a pěšiny kolem se hemžili turisty a neopatrnými cyklisty, koneckonců cestou nahoru jsem potkal dokonce sanitku horské služby svážející zase jednu nešťastnici s rozbitou hlavou… ale zpátky radši k příjemnějším věcem.

Na přípravu techniky a rozložení bivaku zbývala spousta času, připravil jsem všechny staničky a začal testovat i antény (Alinco DJ-SR1, DNT-WTR8, Hofferky a antény ZK-4P a 4el. Yagi). Postavil jsem nakonec i CB anténku a chvíli na cimbál zavítal. Jak na pomeranči tak na CB jenom pár lenivých brejků a zatím poměrně ticho. I počasí bylo takové prapodivné, slunko se snažilo co mohlo prosvítit mléčnou oblohu posetou šedivými obláčky. Teplota tak akorát na tričko a tepláky. To mě vyhovovalo, ale očekával jsem opět zlom. S Klínovce mi již časně odpoledne hlásil Jarda Chlumčany (Exp. Kaktus) vítr a déšť. Z druhé strany Míra Mejto (Vysoké Mýto) zanedlouho totéž a to už jsem tušil, že obklopen z obou stran ošklivými mračny se tomu nakonec nevyhnu a jen jsem doufal aby to zase nepřišlo v čas štafety...

Postupně jsem se věnoval vysílání na pomeranči, kde jsem se neúspěšně snažil dovolat na Simona 007 (kóta Pancíř). Dohodl jsem se s ním alespoň telefonicky, proč vlastně není na Ještědu jak avizoval... Pracovní povinnosti ho odváli do Německa, takže se cestou pouze stavil na podvečerní portejbl na Pancíři. Spojeníčka přibývala a lidí na pásmu taktéž, celkem jsem si do deníku během soboty načmáral na 29 PMR spojení :)

Večer mě přišel na kopec podpořit Frenky Smědava a oba jsme byli po chvilce klábosení bohužel postaveni před otázku, jak se uložit před přicházející bouřkou. Jedna nás minula a odkráčela někam do Polska, tu druhou jsme si užili v plné parádě. Naštěstí vše trvalo jen krátce. Čas byl ovšem neúprosný a do startu štafety zbývalo jen pár desítek minut. Proběhly poslední domluvy, přijali jsme mezi nás i novou staničku na pozici č. 6. (Kubu Háje Praha) a č. 28 (Petra Blansko) nahradil Franta Bransouze. Vsuvky byly i na slovenské straně (č.35A Jířa Doubravku Plzeň p. Rajecké Teplice a Delta Nové Mesto/p. Velká Javorina...). Moc změn a informací v tak krátkém čase, ale nakonec jsme to všechno zvládli a mohlo se začít.

Úderem deváté hodiny se minimálně čtyři desítky přihlášených a mnoho dalších posluchačů dočkalo. Po mém (možná strašně dlouhém…) začátku, kdy jsem přednášel všechny změny o účasti, jsem posílal slovo dál do středu české kotliny k Žánovi Braník. Radar 24 Lučeněc (č.2) se zapojil až ve zpětném kolečku. Omluvili se nakonec i Brtníci (č.16) za něž převzal iniciativu nakonec Tomáš Rokycany (č.11) a za Simona 007 (č.17) jsem převzal roli já sám a mohlo to letět dále na východ. Během kolečka byl na čtyřce nejdříve klidný éter, ale hračičkové se nakonec bohužel našli a dokázali mě slušně smazat i některé silnější účastníky štafety, což je znát i v 15 minutovém audiozáznamu, který jsem opět pořídil na svůj digiťák a malinkato na PC ořezal o hluchá místa.

Audiozáznam PMR štafety ze Smědavské hory ke stažení

Všeobecná nedočkavost, co se děje se štafetou, byla ukončena opět potěšující SMSkou od Števa Zvolen ve 21:31, kdy dosáhla štafeta svého nejzazšího bodu (Horné Paučikovo JN98NS) a jelo to zpět. Ke spokojenosti všech přítomných to ke mě na Smědavskou horu doskákalo ve 22:12.

Oproti očekávané trase bylo ve finále dost změn a všechna známá spojení jsou naznačená v uveřejněné mapě. V mapce nechybí ani Delta Nové Mesto n. Váhom (V.Javorina JN88UU) který byl původně domluven z Asterixama na vsuvce, ale v samotném běžícím kolečku se na něj bohužel zapomnělo :-/ Šanci na štafetové spojeníčko nakonec dostal od Franty Bransouze. Úplnou smůlu měl přítomný Ross (č.29), který nikoho neslyšel a situaci narychlo zachránil Franta Bransouze z Kobylí hlavy.

Opět se nám řetěz spojení podařil (trasa dlouhá 1775km!) a spokojenost panovala na pásmu do pozdních nočních hodin. Někteří jen tak povídali, někteří lovili spojeníčka co to jen dalo a ostatní se poklidně rozjížděli z kopečků domů.. Akce díky velké účasti byla výborná a všem kteří byli přitom patří velký dík. Já za oplátku můžu slíbit, že v příštím roce si podobné zábavné PMR kolečka určitě zopakujeme. Budete všichni vítání!


    Všem PMR fandům přeje krásné nadcházející dny

Jerry Nové Město