 |
|
 |
Cesta do Albánie- část 7 |
| 26.11.2006 20:20:13 -
Venca Chotěšov CL-39
-
Expedice Radegast |
| Spekulovali jsme nad tím, zda přespíme na území Maďarska , nebo zda pojedeme nonstop až na Slovensko. |
|
Ráno jsme se probudili a po dobré snídani – káva , krůtí gulášek s chlebem – jsme začali uvažovat o tom, jakým způsobem se budeme vracet do naší domoviny. Čekalo nás celé Maďarsko, tedy jeho přejezd. Spekulovali jsme nad tím, zda přespím e na území Maďarska , nebo zda pojedeme nonstop až na Slovensko. Chtěli jsme se zastavit na Balatonu, ale vidina toho strašného množství turistů nám vzala chuť na tento záměr a padlo rozhodnutí jet až na Slovensko. Tedy směr Komárno !
Cesta uplynula jako voda a než jsme se naděli stáli jsme na přechodu v Komárně.
|
|
Přejeli jsme Dunaj na Slovenské území. A co myslíte ? Jaká byla první zastávka “doma” ? No ..No ?…ááno !! V hospodě.
|
|
Pivo v nás zašumělo jen to fiklo. A že Fousáč i Jířa jsou vyloženě pivaři a ještě k tomu Plzeňáci , tak jim očíčka jenom zářily po Slovenském moku. Však považte, že po celou dobu se vlastně pořádného piva nenapili a Plzeňské pivo , které jsme vezli sebou, se více méně uchovávalo na dárky a úplatky. A tamnější patoky jim moc nechutnali. Museli jsme ale pokračovat dál a tak jsme se spokojili každý s jedním pivkem a vyrazili jsme směr Nové Zámky.
|
|
Zakempovali jsme u přítoku Dunaje řeky Žitavy poblíž Nových Zámků a jako vždy jsme první postavili anténu a teprve potom všechno ostatní. Po dobrém pivku byl hlad a tak se Venca Chotěšov pustil do kuchtění. K večeři byla dobrota vskutku nezapomenutelná !?
|
|
Na první pohled to vypadá, jako záchodoví červíčci ale nenechte se mýlit je to opravdu rýže a s tím cukrem a kakaem to vcelku šlo, ale nesmí to být často. To by to asi teklo i očima. Pomalu přišel večer a my jsme se uložili na kutě. Mezi tím co jsme z Jířou asi již byly v pánu,
|
|
tak Fousáč lovil pěkné snímečky, o které se s Vámi podělím.
|
|
Ráno jako každý jiný den. Posnídali jsme a při snídani jsme se rozhodli o další cestě. Jednoznačně vyšla Kosačka, na kterou jsme se opravdu všichni tři těšili.
A jak jsme tak kolem sebe při balení věcí chodili, zjistili jsme navzájem, že smrdíme jak sviňa. Dobře jsem znal a znám dobrosrdečnost Kosačky. Jsem si jistý že by jí to asi ani nevadilo a nebo by to nedala na sobě znát, ale zkrátka to byla silná káva i pro nás a tak jsme chtěli Kosačku ušetřit tohoto nezapomenutelného zážitku a proto jsme se jednoznačně rozhodli pro koupel. Vyrazili jsme na cestu směr Nitra
|
|
Před Nitrou u obce Čakovce jsme zastavili u řeky Nitry a zde jsme se rozhodli ze sebe smít onu horu špíny a smradu.
|
 | |
 |
| Jířa je šťasten, že si mohl konečně obléci něco nep..... |
| | | Venca přemýšlí, jestli je to ještě možné vyprat a nebo to bude lepší zahodit. Vyhrála možnost č.2 |
|
 | |
 |
| To je ale špíny. jeden by neřek. |
| | | Již očištěn pobíhá jako pominutý |
|
|
Po této očistě, která trvala bez mála 2 hodiny jsme vyrazili již jakž takž zbaveni povlaku odporných nánosů směr Horné Chlebany bydliště naší milé Kosačky. Obcí jsem projel již po paměti a zastavil u její chaloupky.
|
|
Jířa s Vencou udělali ťuky ťuky ťuk halóó halóó Kosačko .
|
A takhle to dopadlo a s každým zvlášť.
Ještě než jsme ke Kosačce dojeli tak jsme si řekli, že nebudeme zdržovat. Že se pouze pozdravíme a pojedeme dál. Skutečnost ale byla úplně jiná.
|
|
Plný stůl jídla a kolem dokola taková přívětivá atmosféra, že to budilo dojem, jako bychom se zde narodili, nebo jako když se vrací domů dlouho očekávaný člen rodiny.
|
 | |
 |
| Podívejte se na ty dva zjevy mezi kterými Kosačka jenom září |
| | | Najeděni a spokojeni nic jim neschází a také tak vypadají. |
|
 | |
 |
| Fousáč nemohl přenést přes srdíčko, že by se Kosačka s ním nevyfotila |
| | | Halóó ty řízky si musíte vzít ke svačině !!!! |
|
|
Bylo to krásné a dojemné. Ale i pěkné věci jednou končí a tak jako toto setkání mělo svůj začátek, mělo i svůj konec. Museli jsme se rozloučit a Kosačka tak jako na přivítanou, tak i pro loučení měla sobě vlastní způsob jak pohladit aby to člověk hned tak nezapomněl.
|
|
Ano ! Plni dojmů jsme vyrazili směr Velká Javořina. Celou cestu jsme vzpomínali na krásné chvíle s Kosačkou. Cesta utíkala a za chvíli jsme stáli pod masivem Javořiny.
|
Zde nás navštívil Délta Nové Město. Velmi milé přivítání s člověkem, kterého takovou dobu slýcháme na pásmu,ale nevíme kdo to je a jak vypadá. Ani on nás nezná,ale stojíme mu za cestu, kterou absolvuje jen proto, aby nám podal ruku. Je to velmi milé a potěšující.
Děkujeme Délto za přivítání a za podporu naší činnosti.
|
|
I zde skončil den a tím i další prožitek na naší cestě do Albánie a zpět domů.
|
|
Hned ráno jsme vyrazili na Mikulčin Vrch a kam myslíte že……? No jasně ! Do hospůdky na samotném vrcholu Mikulčáku. Dost jsme si užili “strádání”. Teď jsme doma a jsme rádi , že jsme doma.
Podívejte jak je tu u nás doma krásně.
|
|
Jo mnoho krásných pohledů , ale nejkrásnější je pohled na rodnou zemičku do které se vracíte celý, zdravý a spokojení. Jakoby i ten západ slunce nad naší domovinou byl jiný než jinde ve světě.
|
|
Asi to tak bude. Ne asi , ono je to tak !! Všude dobře ale doma nejlíp !
A to je závěr naši cesty do Albánie. Cesty, která vyškrtla zase jedno místo v Evropě, které bylo pro CB provoz neznámým pojmem. Děkujeme Vám za to, že jste nás po celou tu dobu neúnavně provázeli svým zájmem a vlastně svoji stálou přítomností. Ať jsme byli kdekoliv, stále jsme měli pocit že jste nám na blízku , což navozovalo atmosféru určitého druhu bezpečí.
Děkujeme Vám a možná zase z nějakého “neznámého” kouta naslyšenou.
|
|
Fousáč Plzeň , Venca Chotěšov , Jířa Doubravka
|
|
|
1789 x shlédnut článek : http://www.cbdx.cz/clanek1398--cesta-do-albanie-cast-7.htm
Vaše diskuse, připomínky, náměty, návrhy, myšlenky k článku - prostě cokoliv Vás napadne ...
|
| Věc |
Datum a čas |
Autor |
|
