Trocha parafráze k předcházejícímu článku: Tak na začátek bych měl říct, že vlastně my, Bohouš CL6 a Fousáč CL-51, nemáme nic proti domasedům, dokonce se občas mezi ně také počítáme. To na úvod, aby nás hned CB obec nerozcupovala na kousky. Takže proč jsme vlastně něco takového podnikli a co to vlastně bylo ?

Spolu s Fousáčem jsme se stali účastníky zimní akce Čerchov 2012, podmínky - po svejch nahoru a ve zdraví přečkat noc v bivaku nebo ve stanu. S Fousáčem rychlá domluva - CB i PMR berem sebou.

Cestu z České Lípy na Plzeň přeskočím, setkání s Fousatým a ještě několik desítek kilometrů do obce Capartice - výchozí bod, odkud se nastupovalo k výšlapu nahoru.

Začátek byl suprovej - česnečka a výběrovej čajíček v hospůdce naproti parkovišti. V čem že byl čaj výběrovej ? No dostal jsem na vybranou vzít si z celé krabice kterejkoliv čajovej pytlík, vybral jsem si žlutej - ne že bych věděl co to je za čaj, ale výběrově si ho vybral i Fousatej a ten si rypák neošidí, říkal jsem si .

Potom čaji a česnečce zpět k autu, nachystat potahy. Jsem zvyklej nosit batoh na zádech, tenhle měl něco kolem 25kg (byla v tom i anténa, radiostanice a 7Ah 12V baterie o váze 2.5 kg), ale Fousáč vymyslel náhradní způsob, který se velmi velmi osvědčil, dobře to vymyslel : PULK

Pulk, nebo-li potah, v našem případě dětské boby , na ně gumicukem připevnit batoh a pár drobností, zapřáhnout se a mohlo se jít!

Dle dohody Fousatej vyrazil napřed, přece jen jsem pomalejší a mým tempem by asi zmrznul, spojení jsme udržovali pomocí PMR, moc šikovná věcička na tyhle akce, telefon včetně vrcholu samozřejmě bez signálu, jen drahej roaming - PMR byly bezkonkurenční.

Krpál to byl teda svinskej, co si budeme povídat, funěl jsem až nahoru. I na tohle byl PULK fajn - jakmile jste se zastavili na vydýchání a nabrání sil, neměli jste na sobě žádnou zátěž, batoh čekal přikurtovanej na bobech, dost to pomáhá, rychleji naberete sil na další část cesty.

Zelenomodrej obrázek ukazuje záznam z GPS - výškový profil cesty na Čerchov a pak druhý den zase z něj dolů.

Nahoru jsem dorazil za svitu měsíce, ostatní už měli postavené stany a postávali kolem ohně. S Fousáčem jsme rychle postavili stan, bezvadné bylo, že nepotřebuje kolíky, okraje stanu jsme přihrnuli sněhem - no vedro by vám z toho pohledu asi nebylo. Venkovní teplota večer byla -22° Celsia

Pak přišla na řadu anténa, postavili jsme čtvrtku, sestavili se stanicí, připojili baterii - každý jsme táhli nahoru jednu, šikovné - 7Ah, 2.5 kg hmotnost, no v té zimě dostávaly zabrat všechny baterie bez rozdílu a ani tyhle veliké nebyly výjimkou.

Sestava fungovala, stanice šuměla známým způsobem, sem tam se ozvala i nějaká ta stanice - česky mluvící ale ani jedna. Jednak jsme zřejmě nestáli na tom nejvhodnějším místě, druhak v té zimě jsme to nezkoušeli nějak moc dlouho, ono v -22 se asi není moc čemu divit.

Spojení s českou stanicí ale mám, na závěr jsem dal výzvu, předal mikrofon a ozval se mi nečekaně Fousáč  Celej den ho slyším na PMR a večer když zapnu CB, tak ho slyším znova, holt i takovej den se může urodit

Měl jsem sebou takovou levnou šunku - videokamerku, teprve jsem se s ní seznamoval, vše jsem točil z ruky a natočil jsem toho moc málo (znamenalo to sundat rukavici a dotýkat se pokovených částí, brrr) na nějakej pěknej celovečerní film, ale celkově vám to náš výšlap asi přiblíží víc, než pár řádků v článku :

Závěrem: přežili jsme. V šest ráno jsem už musel, při cestě zpět do spacáku jsem mrknul na teploměr : -24°C. Myslel jsem si, že to je nejnižší naměřená teplota, ale později jsem se od kamarádů dozvěděl, že v době, kdy jsem já musel, se už oteplovalo. Přede mnou v půl šesté totiž musel jiný kamarád, rovněž koukal na teploměr a bylo rovnejch -25°C.

Na příští akci si musím sehnat svůj a velmi dobrý spacák, v těchto teplotách už odhodlání nestačí, tady je to především o vybavení.

Co na závěr - prošli jsme se, kus světa jsme viděli, trochu dali tělu zabrat, na CB si poslechli několik zahraničních stanic, přečkali ve zdraví noc a druhý den za sluníčka v pohodě z kopce k autu sešli. S CB se holt zcela nezadařilo, ale nevadí, však ono se to povede zase někdy příště!

Fotky nejsou jen ode mne, ale i od Fousáče a dalších účastníků akce