Přestože nápadem a obsahem se naše noční PMR DX štafeta neměla moc lišit od předešlých akcí, vzbuzovala v nás pocit něčeho nového a pokládali jsme si různé otázky: „jak poběží spojeníčka v nočních hodinách v klidném nerušeném éteru? …kolik nadšenců to nakonec osloví? …bude akce zajímavá i pro nepřihlášené stanice?…“ Po první noční PMR akci jsme moudřejší a bohatší o pěkné zážitky, které většina z vás mohla prožít o víkendu 14/15.8. kdy štafeta probíhala na sedmém kanále PMR bandu.

Pro mě osobně se akce vyvíjela zpočátku dramaticky. Nebyl jsem asi sám koho zaskočilo nepříjemné počasí. Naší republiku zrovna přecházela studená fronta a hezké počasí, které panovalo v předchozích pracovních dnech si vzalo na zmiňovaný víkend (14/15.8.) dovolenou… Obloha na střídačku polojasná až zamračená a přeháněk jak máku. Vzhledem k vzniklým okolnostem jsem byl přesto na 100% připraven vyrazit na šestnáct kilometrů vzdálenou Jizeru sólově, klasicky na horském kole s plnou výbavou. Ještě kolem patnácté hodiny odpoledne jsem byl však doma, zdržen nečekanou návštěvou a dále čekáním na přehnání vydatné dešťové sprchy. Konečně jsem tedy vyrazil, v hlavě majíc různé myšlenky, jak to všechno dnes dopadne…?

Cestou nahoru mám ovšem nečekané štěstí, přestalo pršet a ukazuje se čím dál častěji i sluníčko. Po patnácti kilometrech se zastavuji na úpatí Jizery, schovávám svůj bicykl do houští a vydávám se pěšky k vrcholu. Na Hofferce neustále monitoruji kanál č. 7 a s přibývající nadmořskou výškou se konečně objevuje provoz. Cestou se začínám proplétat obsypaným borůvčím, které se stává příjemným občerstvením po té šestnáctikilometrové cestě.Kvůli lesním plodům jsem sešel i z pěšiny. S modrou pusou tedy dobývám vrchol Jizery, ale moc vlídně tu zrovna není. Oblačno a silný studenější vítr mě zahání z vrcholového skaliska kousek níže. Teplota asi kolem 12 st. a pod vrcholem fouká o něco méně. Hledám otevřené místečko a začínám s PMR pobíhat a podle poslechu přicházejících signálů hodnotím situaci. Zároveň se začínám připravovat na nový příděl vody. A ejhle, nedaleko Ještědu se pěkně blýsklo. Bouřka, ta mě tady ještě scházela, říkal jsem si a vzpomínal zároveň na Simona 007, který měl být právě na liberecké dominantě.

Udeřila nám osmá hodina a snažím se dovolat na Frantu 26, kterému jsem měl dnes večer předávat štafetu. Na obyčejnou Hofferku to šlo velice slabě … nezbývá než nainstalovat velkou anténu a probudit mé citlivější ALINCO DJ-SR1. Na kolineární anténu ZK446 to letí mnohem lépe a spojení s Frantou je na světě. Konečně trochu oddechu. Zbývá mi čas na krátkou večeři, dostavení stanové základny a přípravu veškerého zařízení, které budu v noci provozovat.

Po deváté hodině se objevuji opět na kanále č. 7 a postupně zdravím ostatní na pásmu, kteří byli v doslechu. Na všech osmi kanálech je pěkný cvrkot. Zdravím Fousáče na Pancíř dále expedici Brtník, která mi hlásí pod velením Mulisáka, že podcenili situaci a promoklý na kost vydrží pouze první kolo štafety. Nepřízeň počasí řadí téměř všude a např. Karel Háje Vrchlabí volá, že se drásá na vrchol Světlého vrchu v Krkonoších již podruhé, a v opravdu příšerném počasí (teplota 4st. a silný západní vítr). Karel si původně špatně zaznamenal začátek akce a tak čekal na start kolečka v 1300m n.m. již ve 20:00, ale marně. Stačil se tedy ještě stáhnout a ohřát se na to kolečko opravdové, které mělo běžet za pár okamžiků.

S postupem času tedy nabývám dojmu, že se valná většina lidí nenechala odradit ani tím mizerným počasím a všichni jsou pilně na svých kótách. Klobouk dolů před některými. Čas je však neúprosný a tak ještě deset minut před odstartováním prvního kolečka štafety si na síbíčku (27MHz) ověřuji možnost spojní nejdůležitějších bodů celé štafety. Spojení mezi Pancířem a Mařenkou u Třebíče na Moravě se stává skutečností. Nejdelší předávka celého řetězu (176km) je potvrzena ještě před samotným startem. :-) Vypadá to slibně a tak rychle zpět na sedmičku a hurá pěkně roztočit to naše kolečko…

Po úvodním přivítání a nastolení pořádku na kanále č. 7 se konečně rozjíždí naše štafetové kolečko. Předávám slovo na Frantu Dobrošov a letí to postupně dále… Ani tentokrát nebyla na trase nouze o horké chvilky, avšak na české straně nás bylo hodně, takže se vše vyřešilo a štafeta se nezatoulala, zřejmé je to z první mapy, v které jsou označeny žlutě úspěšná spojení a modře je vedena původně naplánovaná trasa. Na trase pouze chyběl Míra Kolík Vědomice, který tak trošku zaspal, a v domění že akce začína ve 23:00 se snažil zapojit do hovorů až po naší řetězové hodinovce. Ráno si vše vynahradil a stal se tak věrnostním účastníkem všech letošních PMR štafet. Míra Vědomice, jako jediný nechyběl dopodud v žádné štafetě, takže to "zaspání" bylo hodně rychle zapomenuto :-)...

Zpátky ještě na start, již v prvních minutách 1.kola bylo ovšem jisté, že ani 22. hodina nezaručuje úplný klid na pásmu, opět byly slyšet nezaintersované stanice, neustále někdo vyzváněl a občas někdo cizí něco komentoval… Potěšující byla kázeň samotných účastníků. Při minulých štafetách to vždy neplatilo.

Na moravské straně v prvním kole výborně pomohl Kalimero Olomouc, chvála na něj přišla z několika zdrojů. Dodatečně mu posílám velké dík za pomoc a zařadil jsem ho do mapky pod zkratkou K.O.

Naše první kolečko se uzavřelo přesně za 60 minut. Úderem 23 hodiny se slovo dostalo zpátky ke mně a mohl jsem všem poděkovat za vytrvalost a spoluúčast při této zábavě. Ještě několik desítek minut bylo pásmo pěkně zaplněné a tak si snad přišli na své i brejci z domácích QTH. Na pásmu se ovšem naháněli i jednotlivý účastníci štafety, nejen já jsem byl překvapen tím, že při samotném kolečku jsem zaslechl i ty stanice, které v podvečer na pásmu vůbec nebyly ( např. Jarda Koštice, Marmeláda Brno a Delta Nové Město…). Pro mě osobně byl třešničkou na dortu poslech 280 km vzdáleného Delty Nové Město n.V. z Velké Javoriny v Bílých Karpatech. Občas jsem ho zaslechl i trojkovým rádiem a zkoušeli jsme na něj společně brejkovat i z Jířou Barchovovským, který byl na hradeckém Chlumu, ale marně. Jak jsem se později dozvěděl Delta používal normální PMR zn. Sencor MR200 (0,5W) s připojeným směrovým hábéčkem a neustále hledal na hřebeni kopce správný směr. No tentokrát to nevyšlo, ale je vidět, že naše hraniční pohoří nabízejí napříč republikou ještě stále neobjevené skulinky pro naši zábavu s půlwattovými rádii.

Opět jsem pro Vás připravil ke stažení dva zkrácené zvukové záznamy. Je na nich slyšet relace vracejícího se večerního kolečka.

Moje PMR zařízení:  Alinco DJ-SR1 + ant. Kolineární (2x5/8). Záznam pořízen digiťákem (Twingate 3210).

Vraťme se zpět k líčení mých zážitků. Noc byla pro mne celkem krátká, po půlnoci, kdy pomeranč osiřel jsem ještě asi do dvou do rána povídal se známými na CB pásmu a pak taktéž na pár hodinek ulehnul k odpočinku….
 'Přesně ve čtyři ráno se probouzím, protahuji své pokroucené tělo a snažím se vysoukat ze spacáku a vykouknout ven. Moc dlouho se tam ovšem nezdržím, venku sice už neprší ani moc nefouká , ale k teplému letnímu ránu to má dost daleko, teplota kolem 5 st. celsia ( naštěstí +) a všude venku vlhko, leč skoro polojasno. Říkám si, že ve spacáku bude hej a také bylo…'
  takže jsem posnídal a pomalu začal číhat na pásmu jestli, se někdo začne probouzet. Dlouho to ovšem vypadalo, že si všichni špatně natočili budíky a první pozdravy jsem mohl opětovat až patnáct minut před startem druhého kolečka DX štafety. Tou dobou se naráz ozvali téměř všichni, kteří byli v dosahu. Probrali jsme změny v trase, zkoušeli si zavolat na své kolegy a najednou udeřila pátá. Pozdě bycha honiti, ostatní museli počkat až na svoji relaci při samotné štafetě, kterou jsem odstartoval s několikaminutovým zpožděním opět na kanále č. 7.

Při ranním kolečku jsme museli čelit některým změnám v trase, jelikož někteří se druhého kola již neúčastnili. Čárou přes rozpočet byly buď rodinné důvody, nebo nepřízeň počasí. Přesto všechno v druhém kole bylo aktivních 21 stanic ! a bylo tedy o zábavu postaráno.

  Po ránu nám letěl signál napříč celou Českou republikou opět celou hodinu. Všichni, kteří byli přítomni se nakonec propojili na své kolegy i když pár předávek bylo dosti náročných. Porovnání nočních a ranních podmínek šíření bylo zajímavé. Některé stanice byly u mne slyšet lépe a některé hůře, těžko jednoznačně říci, čemu to přisoudit. Spíše asi šlo o aktuální vysílací polohu než o samotné období. To hlavní ovšem bylo, že po ránu jsem nezaznamenal jediný případ rušení nezaintersovanou stanicí. Na pásmu byl přímo ideální klid ( z mého pohledu). To kdybychom měli v předchozích odpoledních štafetách to by byl ráj…

Možná se ptáte, jaké vlastně DX spojení se nám povedly. Bylo jich mnoho a padla několikrát i hranice 200km. Převážně platilo, že čím vyšší a otevřenější je kóta tím to lépe lítá. Většina spojení přes 200km se povedla Fousáčovi Jr. ze šumavského Pancíře. Na druhou stranu musím třeba vzpomenout spojení Expedice Brtník z Mitterwaldu 680m n.m. a Franty 26 z Dobrošova 624m n.m. Na 195km reporty 59 a nadm.výšky QTH skoro o polovinu nižší než Pancíř!

Spojení bylo opravdu mnoho a jistě jich mohlo být i víc - příště možná zkusíme nějakým způsobem zapojit do kolečka i ostatní lidičky z domácích QTH. Byla to prostě paráda být při této akci a nezbývá mi než všem poděkovat za to, že se nenechali odradit nepříznivým počasím a zapojili se do tohoto „bláznění“ s pomerančovými rádii.

 Ať to lítá na všechny strany, na všech pásmech a na pomeranči obzvlášť…


Jerry Nové Město