Expedice Santiago 2023 – 1. část

Druhý den byl očekáván čtvrtý člen expedice Fousáč Plzeň.

Ten také přijel přesně podle předem domluveného plánu kolem 11 hodiny.

Začalo velké překládání zásob a techniky do Fousáčova auta WV Multivan. Největší problém byl umístit do zásob to, co nám manželky připravily na svačinu. Kýbl nakládaných karbanátků, kýbl rychlokvašek, kýbl nakládaných vuřtů, kýbl Moravských buchet s povidly s dílny Mildovy dcery Klárky a kýbl vánočkových housek z dílny Věrky (Fousáčovy ženy).

Multivan se ještě obohatil o solární panel 175 W 12V a 230V o rozměrech 1000 x 500mm, který se namontoval na střechu Multivana a de facto převzal veškerý provoz dodávání energie pro počítače 3 ks, telefony 4 ks a dobíjení hlavní 120Ah baterie včetně provozu ledničky.

Takto vybaveni jsme 24.7 vyrazili na první stanoviště v lok.JN69OO Křížový Vrch u Chotěšova. Tohle místo jsme zvolili, abychom se ještě mohli vrátit pro něco co nám při prvním exp. startu případně bude scházet.

No světe div se, nescházelo nic a tak jsme 25.7 vyrazili směr Německo. Po ujetí 63 km jsme překročili hranice v Rozvadově a pokračovali směr směr Francie.

Německo jsme přejeli takzvaně na jeden zátah a s dvěma přestávkami jsme dorazili kolem v 19:12 k Michelbachu ve Francii v lok. JN37NS, kde nás přivítala velká vodní nádrž s velmi pěkným parkovištěm, které jsme mile uvítali, protože pršelo, ale vydatně a to celou noc. Hned jak jsme zastavili, tak Kubík udělal vynikající zelňačku po které jsme zalehli a usnuli.

Ráno jsme ale zjistili, že parkoviště mělo drobnou chybičku a to, že se tam nesmělo kempovat. Na tuto skutečnost nás upozornil místní policajt Velmi slušně, ale naprosto jasně. Když do půl hodiny vypadnete jako kdyby jsme tu nebyli. Stejně jsme byli na odjezdu a na výzvy nikdo nereagoval, tak se vlastně nic nestalo. Na QSO jsme byli moc blízko cca 700 km. A tak jsme sbalili fidlátka a pokračovali směr střed Francie.

Po cestě jsme se zastavili v citadele Besancon.

U vchodu nás přivítalo něco podobného ochrance a ptalo se nás to, zda nemáme nože. Mysleli jsme, že je chce koupit, ale omyl, chtěl nám je sebrat. Jelikož jsme žádné neměli, pouze se s námi vyfotil.

Pokračovali jsme směr vodopád Cascades des Tufs.

Hezké podívání.

Den se pomalu chýlil ke konci a tak jsme se začali ohlížet po přenocování. Nabízelo se mnoho krásných míst ale nakonec jsme skončili na skládce odpadu v lok. JN26NS. Do středu republiky to bylo 836km což je za normálních podmínek stále moc blízko. I tak jsme postavili kompletní techniku a dali na CH28 pár výzev bohužel bez odezvy. Do hajan jsme šli kolem 23 hod. a ráno pokračujeme směr Pyreneje.

Vyrazili jsme kolem 9 hodiny ranní. Počasí se konečně umoudřilo a sluníčko nás provázelo již od ranních hodin. Cesta ubíhala jedna radost a dnešní cíl bylo město Limoges, kde bude opět pár zajímavých věcí k vidění. Sluníčko pálilo jedna radost a cesta ubíhala. Na pásmu bylo mrtvo a pusto. Po asi 450 km nám do cíle zbývalo asi 150 km, ale usoudili jme že již teď vyhledáme místo na přespání a do Limoges budeme pokračovat až zítra tedy 28.7.

A to se také stalo.

Za pomoci techniky jsme si našli místo pro kemp a na místě jsme byli okolo 15:00. Místo bylo pěkné, hezky vedle takové větší louže.

Panáčci se dali do zhotovení kempu a já s Mildou jsme postavili ANT a zprovoznili centrálu. Kubíček se pustil do vaření. Zhotovil kuřecí plátky s bramborem a drškovou polévku. No byla to bašta. Ještě teď mi kape z huby.

Stanice byla puštěná a zatím jen šum. Najednou někdy asi v 17:41 v dálce slovenský cvrkot, ze kterého se vyklubal Hiriburu Palárikovo a VK-3 Velký Krtíš. No a potom to bylo jedno spojení za druhým. Těch spojení bylo do 20:31, tedy za cca 3 hodiny 59. Pro začátek to nebylo špatné zakončení dne.

Do hajan jsme se odhodlali po dobré kávě asi kolem 23:00. Celou noc nám řvaly žáby, kachny a kde jaká jiná havěť, ale spalo se dobře.

A zase bylo ráno, tentokrát 28.7.

Snídaně od Kubíčka. Káva čaj a poslední buchty od Fousáčovo Věrky. Další cesta směřuje k Oradour sur-Glame. Obec, která byla za druhé světové války vypálena Německou armádou a je zde zřízeno muzeum.

Další cesta směřuje opět směr Pyreneje.