Putování Radegastů po Šumavě

Radegasti jezdí každý měsíc vysílat na různé kopce a na místa setkání CB klubu Česká Lípa. Již jsme toho naskákali dost a dost. Od Šumavy přes Český Les, Krušné hory, Jeseníky, Slovenské  pomezí  až k Tatrám. Vždy to bylo v rámci CB činnosti. Tentokrát jsme si řekli, že uděláme něco pro zdraví těla a obohacení ducha svého a udělali jsme si výlet po krásách naší Šumavy.  Navštívili  jsme místa  kam se v minulosti nesmělo (hraniční pásmo) a místa kam se nesmí ani dnes ( NP.Šumava) a na některá místa nesmíte ani pěšky, natož autem. V minulých dobách to bylo proto, aby jste nezdrhli do němec a dnes je to proto, aby  jste  nevyplašili Tetřeva, který ve vaší přítomnosti psychicky strádá ( a to zjistili odborníci Jihočeské univerzity z jeho trusu) a projevuje se to tím, že se zdráhá množit. Lidem by to v množení nevadilo ale Tetřev néé. Tetřev raději vyhyne než by si skočil s vědomím, že by mohl  být  sledován.

Výlet zařídil Vorlík a vyjíždělo se ze Sušice : Trasa výletu se odbývala v ZPČ části NP na Hartmanicku, Prášilsku a Modravsku. Cesta vedla do míst  zaniklých  sídel a Králováckých rychet  Zhůří a Stodůlky do bývalé sklářské osady Hůrka a k Hauswaldské kapli u Srní dál pak přes Březník na Poledník.

Do této podzimní krásy jsme se vydali.  Takhle  nějak  ta naše Šumava vypadá na první pohled.

Ale tohle k ní bohužel zatím stále ještě také patří.

První  zastávka byla na místě zaniklé osady Zhůří  kterou  zde připomíná  jen  zrekonstruovaná  kaple.

Po osadě Stodůlky zůstala jen tato krásná louka  kde jsou již jen patrné  zarostlé  základy, ale kdo to neví ani ho nenapadne, že zde kdysi stála  osada .

Zavítali jsme do bývalé sklářské osady Hůrka tedy do toho  co po ní zůstalo. Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec potkal osud jako mnoho dalších míst v pohraničí. Budovy byly zničeny, vyrabovány a posléze zlikvidovány. Jedinou výjimkou byla hřbitovní kaple, která kupodivu přečkala až do dnešních dnů, i když značně zpustošená

Další zastavení bylo u kdysi poutního místa Hauswaldské kapli která byla v roce 1957 zničena československou armádou. Díky nadšení a úsilí členů občanského sdružení Karel Klostermann - spisovatel Šumavy a za podpory Správy NP a CHKO Šumava bylo v roce 2006 poutní místo obnoveno.

Předposledním místem návštěvy Radegastů byla  bývalá hájovna Březník která sloužila jako pohraniční rota a tím byla zcela nepřístupná běžnému občanovi a tudíž nedevastovaná "civilizací". Budova stojí v oblasti I. pásma ochrany přírodního parku, kam běžný turista ani dnes nemá vstup povolen  a  slouží  jako informační středisko ve kterém je malé muzeum věnované. Karlu Klostermannovi

Posledním místem byl Poledník. Rozhledna na Poledníku vznikla z někdejší věže vojenského zařízení elektronické ostrahy hranice, která umožňovala sledovat rádiový provoz hluboko dovnitř území Spolkové republiky. Krycí název tohoto zařízení byl TOPAS. V roce 1989 objekt přestává sloužit pro vojenské účely a začíná být rabován a chátrat.

Jen rekonstrukce na rozhlednu tuto stavbu zachránila. Věž měří 37 metrů, vede na ní 227 schodů a zůstala jí typická podoba se třemi půlkruhovými patry v horní polovině. Rozhledna na Poledníku je s nadmořskou výškou 1315 metrů patnáctý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Hned v prvním roce svého otevření se zařadila mezi nejnavštěvovanější místa Národního parku Šumava.

A  podívejte se kam až je možné z tohoto místa dohlédnout

Co myslíte, že to na horizontu je?  Dáme to blíž.

Tak ještě blíž.

Ano jsou to Alpy. To je paráda co říkáte. Ale bohužel je také vidět i tohle !

A to již tak pěkné není. Jsou to mrtvé stromy. Desítky hektarů zničeného lesa. Desítky hektarů krutě zanedbané přírody. Byl jsem zde před r.89 a vím jak to zde vypadalo. To co jsem  spatřil  dnes mi vyrazilo dech.  Ale jak mi bylo řečeno tak příroda se pomalu dostává s této hrůzy a snad se z ní časem i dostane.

 A to je všechno co jsme Vám s Vorlíkem,  tvůrcem  těchto  fotografií,  chtěli ukázat. Chtěli jsme Vám ukázat, že nejsme jen pošahaní  anténou, ale že se umíme i rozhlížet kolem sebe a v tomto případě po krásné Šumavě.  Tak milí zlatí a příště už zase z nějaké té  krtiny .

Za exp. Radegast Venca Chotěšov a Vorel Stupno