Radegastí putování od Šumavy k Tatrám 3. část

Rodiné příslušníky (myšleno Radegastu),jsme ubytovali u rybníka pod Mikulčiným Vrchem, kde budou čekat na náš návrat. Zde jsme také postavili hlavní anténu a zprovoznili expediční zařízení, pro možný kontakt s naší expedicí na Kriváni. Nikdo však nevěřil že tato možnost nastane, protože Mikulčin Vrch byl obrovská překážka v cestě signálu. Ale alespoň bude mít Jarka Chotěšov kontakt na své okolí. Při stavbě tohoto tábora zjišťujeme, že na vrchol nepůjdeme 3 ale pouze 2, protože Pavel Klatovy si v Sobotu zvrkl nohu při fotbale na Mikulčáku a musel vyhledat lákařskou pomoc. Noha ho stále bolí, zkrátka jít nemůže. Musíme mezi se sebe rozdělit váhu 8kg. Situace začíná být vážná protože na každého vychází 20kg a to je opravdu hodně, když si uvědomíte, že tuto váhu ponesete 10hod a během posledních 4 Hod musíte překonat výškový rozdíl 1150 m.Hodně se rozmýšlíme. Závěrečný verdikt je "Deme na to" !! Poslední kontrola výbavy a finální zabalení kletrů, které se rozbalí až na Kriváni. V 15:00 sedáme do Oktávie 4*4 a vyrážíme na 300 Km dlouhou pouť do Vysokých Tater. Kolem 19:00 zastavujeme u mého známého v Gerlachově kde přespíme do pondělka a doufám, že si i odpočneme .

V pondělí ráno jsme se rozloučili a vyrazili na Štrbské Pleso,kde bylo naše výchozí stanoviště.

Jsme dvě hodiny na cestě a směřujeme na Jamské Plesá které jsou v NV 1450m 
Toto místo bude místem rozhodnutí zda jít dál nebo se vrátit.Na Václavovi vidím že je v pohodě .Na sobě "vydím",že toho mam plné kecky ale na "rezervy" jsem ještě nemusel sáhnout a proto na sobě nadávám nic znát.Na Plesa jsme došli po 3.5 Hod ,tedy daleko rychleji než jsme doufali. Rozhodli jsme se pro 0.5 Hod přestávku a vcelku beze slov i pro pokračování.

Míjí nás stále více turistů kteří nechápajíc pozorují naše narvané krosny,ze kterých čouhají duralové tyče a je na nich zjevně poznat velká váha.Stále stoupáme a stoupáme a jsme v NV 1600m a ani jsme si nevšimli,že bystřina přestala téci a v místě které jsem znal bylo sucho.Čekali nás ještě min.tři hodiny cesty s převýšením 700m bez vody by to bylo utrpení.Vrátit se pro vodu o 150m níže je nejenom velká zabýračka ale také časová ztráta.Vzpomněl jsem si na rybí oka.Jsou to prohlubně v kameni kde se dosti dlouho udržuje po dešti voda.Dali jsme se do hledání a byli jsme úspěšní. Zahnali jsme žízeň a odpočinuli si.

Jsme na cestě 3.5 Hod . Tedy 7 hod chůze. Lesní porost již dávno skončil a kolem je jen kleč a tráva.Stoupání je ještě strmější a ačkoli pro turisti je to jen cesta po schodech,pro nás to je de fakto již lezení.Jsme v NV 1900m.Jsem již velmi unaven a odpočívám každých 15 min min.5 min .A myslím ,že jsem zapnul i rezervy. Již 0.5 hod.se vlastně hodně nutím jít dál za každou cenu.
A jak pozoruji Vencu je na tom určitě líp ale má toho také dost.Nohám musim pomáhat rukama a občas jsem i na kolenou ale místo kam musíme dojít je již vidět, to se nedá vzdát, to raději chcípnu. Ještě tak hodinu a jsme tam.Teď to už nejde vzdát.Odpočíváme již každých 5 min. Ještě kousek ,ještě kousek a je to !
jsme v NV 2150 m ,kolem nás se tlačí všichni svatí co znám , protože ti všichni byli zapotřebí aby nam pomohli.

Je 17:30. Na cestě jsme byli 8.5 Hodiny a co se týká mně tak jsem úplně v pr........... a možná ještě kousek dál. A Venca ? Ten je jen o kousek blíž.

Odpočíváme a já pomalu montuji anténu.Jak se tak rozhlížim a pořád ještě nevěřim že jsme tady, upoutal moji pozornost turista .Říkam si.Turista ?V tuhle dobu? Pod hřebenem Kriváně ? To musí být nějaký cvok! A chystám se mu vysvětlit ,že to co dělá může skončit velmi špatně ,protože cesta zpátky za světla vlastně již je nemožná a v noci může přijít mráz.A jak se tak chystám,turista povídá, nazdar důfam, že ste Radegasti! Já som Stevo Zvoleň a rád vás vidim.Chvíli mi trvalo než jsem si uvědomil,že s námi Štefo mluvil a přislíbyl že za námi přijde.Jak silná v něm musela být důvěra v lidi které prakticky neznal.

Co by si počal,kdybychom tam nebyli? Proto Ti musíme za takovou důvěru Štefo poděkovat a velmi si toho vážíme.No a hned jsme byli tři.
Vysílat jsme začli v 18:00 .Podmínky byli velmi špatné a přez ohromné rušení neprocházelo skoro nic, přesto se skládal střípek za střípkem až najednou Zdeněk kantry Ostrava ,ve 21:50 Exp.Horal , 22:30 Broněk Vážany
Mirek Opava, Jindra Kopřivnice.Ve 23:55 jsem nechtěl věřit svým uším .To snad neni možné ? Ale všichni tři jasně slišíme ..Vašku ..Vašku..Jarka Chotěšov.
Ano ! Je to tak .Za půl hodiny byl signál naprosto stabilní R -5 S -3.Jak se signál dostal přez Mikulčin Vrch je záhada.Za další chvíli JindraKopřivnice,
Luboš Ořechov a Karel Veselí .Až do 01:00 jsme se pokoušeli o QSO. Ale odpovědí nám byl pouze šum. Celkem se povedlo 30 QSO. Pokusili jsme se usnout což se v teplotě 1C praktikovalo jen obtížně. V 04:00 jsme se vydali na cestu zpět

Cesta dolů nám trvala již pouze necelých 5 Hodin .Dole na nás již čekal Pavel Klatovy,se kterým jsme měli QSO po celou dobu výstupu i sestupu na 145 MHz. Byl našim andělem strážním.

Hned jak jsme si odpočinuli a trochu se najedli ,tak jsme vyrazili k táboru pod mikulčin vrch, kde jsme zanechali naši polovinu výpravy a odkud jsme po přenocování zahájili druhou polovinu expedice směr Šumava.

A o tom opět příště

Venca Chotěšov